Slovník použitých výrazů

Přírodní vlákna rostlinného původu. Výrobky mají měkký omak, téměř hedvábný lesk, mohou nasávat
až čtyřikrát více vlhkosti než bavlna, dobře odolávají bakteriím a vynikají schopností neutralizovat
zápach. V potahu na matrace lze s výhodou využít vynikající termoregulační schopnosti.

Nejrozšířenější přírodní vlákno rostlinného původu, které se získává z bavlníku. Bavlněná vlákna
působením vody bobtnají a zvyšují svůj objem. Bavlněné vlákno přijme až 27 % vody a na omak se
nezdá být vlhké. Používají se pro potahy na matrace.

Přírodní vlákno rostlinného původu z kůry plodů kokosové palmy. Desky z kokosového vlákna pro
výrobu matrací se vyrábějí vpichováním a impregnují se latexem pro zajištění pružnosti. Výška desky se pohybuje od 1 do 3 cm. Matrace s obsahem desky z kokosového vlákna jsou tužší a dobře prodyšné.

Vlákna, tedy surovina, se získávají z hřívy a z ohonu koní. Jedná se o přírodní materiál. Koňské žíně mají různou délku a to až do 120 cm. Výborně odvádějí vlhkost (pohlcují vlhkost vodních par a to až 25% své hmotnosti) a mají schopnost zpětného odpaření vlhkosti, což zabraňuje kondenzaci vlhkosti uvnitř výrobku. Matrace, které obsahují desku z koňských žíní jsou vhodné pro osoby, které mají vysokou potivost. Při zpracování žíní je důležitá jejich řádná dezinfekce. Poté se žíně nebo vlákenné směsi stáčejí do provazců a tvar je fixován v horké páře, potom se provazce suší a tím je dosažen trvale zkadeřený tvar vláken, který zlepšuje pružnost materiálu. Před vlastním zpracováním na výrobek se žíně musí rozvolnit a rozčesat. Žíně mají vysokou trvanlivost a lze je opětovně aplikovat ve výrobku, musí však být vyčištěny a opětně rozvolněny a rozčesány.

Je matrace, u které si uživatel může zvolit měkčí nebo tvrdší stranu pro spánek. Lehací plochy jsou vyrobeny buď z rozdílných materiálů, nebo ze stejného materiálu, ale materiál (pěna) má na každé straně jinou objemovou hmotnost. Těmito způsoby je zajištěno, že si lze zvolit stranu po spánek a to měkčí nebo tvrdší.

Ovčí vlna se získává ze srsti z různých druhů ovcí a to stříháním v podobě rouna. Rouno je souvislá vrstva vláken spojena vlasovým tukem. Ovčí vlna našla, pro své vlastnosti, uplatnění ve formě desek při výrobě matrací. Mezi vlastnosti, které ji předurčují k tomuto použití, patří vysoká navlhavost (16 - 18 %), antibakteriální a termoregulační vlastnosti. Uchovává si vysokou vzdušnost a nevede statickou elektřinu. Matrace, které obsahují desku z ovčí vlny se řadí mezi luxusní výrobky.

Je plošná textilie vytvořená z nití vytvarovaných do oček vzájemně provázaných a uspořádaných do
řádků a sloupců.

Označuje se RE. Pro výrobu polyuretanových matrací se používá ve formě drti z polyuretanové pěny (regenerátu), která je vhodnou technologií a za použití lepidla slisována a tím spojena do formy např. bloku, ze kterého je možné vyrobit přířez pro výrobu matrace. Tento materiál se vyznačuje větší objemovou hmotností a tuhostí a s výhodou se používá pro jádra sendvičových matrací. Matrace jsou tuhé a mají vyšší nosnost.

Jsou velmi rozšířená vlákna chemického původu. Vyrábějí se zvlákňováním z taveniny. Jejich předností je vysoká pružnost, odolnost vůči mikroorganismům (výborné hygienické vlastnosti), stálost na světle a malá navlhavost (rychlé sušení). Používají se pro výrobu potahů na matrace. Polyesterová vlákna se na štítcích označují PES.

Pro výrobu polyuretanových matrací se vyrábí reakcí vícefunkčních izokyanátů s hydroxilovou
složkou. V případě lehčených PUR pěn je obsah vícefunkčního diizikyanátu do 40% a druhá složka
může mít esterový nebo éterový charakter. V případě PUR pěn na bázi éteru se jedná o levnější
a odolnější typy (odolnost proti hydrolýze, oxidaci a stárnutí) než u PUR pěn esterového typu.
Všechny suroviny se přivedou kontinuálně do napěňovacích strojů se směšovací hlavou, kde se za
vysokých otáček připravuje homogenní kapalina. Kapalina se nalije na pás a zde proběhnou všechny
reakce vedoucí k napěnění v průběhu několika sekund. K napěnění dojde pomocí vzniklého CO 2 . Po
ukončení polymerace se výrobek (blok) vyjímá po několika minutách (10 – 20 minut).

Získává se z rostlinné šťávy plantážovitých rostlin. Rostlin produkujících latex je několik tisíc, jen málo z nich má vhodné vlastnosti pro průmyslové využití a pro pěstování na plantážích. Nejvýznamnější je Hevea Braziliensis. Hevea Braziliensis je původně divoká rostlina, později pěstovaná na plantážích v Jižní Americe a v Asii. Latex se čerpá ze zářezů na stromech do sběrných nádob. Latex je mléčná, kapalná suspenze kaučukovitých částic ve vodném prostředí (séru). Vedle vody jsou zde i cukry, proteiny i minerální láky atd. Částice jsou chráněny proti slepení elektrickou dvojvrstvou s příslušným povrchovým potenciálem. Jeho snížením fyzikálně chemickými procesy dojde při dosažení izoelektrického bodu k vysrážení kaučuku z latexu. Pro dopravu je nutné latex vhodným způsobem koncentrovat. Latex se používá pro výrobu latexových matrací.

Jedná se o textilní vlákna rostlinného původu, která se získávají z listů rostliny Agáve sisalové. Rostlina se k těmto účelům pěstuje v Jižní Americe, Asii a také i v Africe. Textilní vlákna mají různou délku a také různé využití. Vyrábějí se z nich např. lana, papír, kobercové příze, terče pro šipky ap. Sisal má vysokou pevnost v oděru, snadno pohlcuje vlhkost. Desky, které se používají při výrobě matrací ze sisalových vláken jsou pojené latexovým mlékem. Desky jsou pružné, trvanlivé a především zabezpečují hygienické vlastnosti  to tak, že mají vysokou schopnost pohlcovat vlhkost.

Studená neboli HR pěna se vyrábí stejnou technologií jako polyuretanové PUR pěny, jedná se tedy o typ polyuretanové PUR pěny, ale za použití jiných vstupních surovin. Technologií lze vyrobit materiál, který vyniká vysokou pružností, výbornou prodyšností díky otevřené struktuře (zajišťuje výbornou ventilaci výrobků, v našem případě matrací). Dále materiál vyniká tvarovou stálostí a dlouhou životností. Tyto všechny vlastnosti předurčují studené (HR) pěny pro výrobu kvalitních sendvičových matrací.

Vlákna chemického původu. Vyrábí se pyrolízou z PAN vláken. Vlákna mají vysokou tepelnou odolnost a pevnost. Vlákna mají mnohostranné použití v leteckém průmyslu, stavebnictví atd. Do plošných textilií se přidávají za účelem vytvoření antistatického povrchu. Používají se při výrobě potahů na matrace.